Sdružení Meta
Masarykovo náměstí 168/II
377 01 Jindřichův Hradec
IČ 270 16 218
č.ú. 5000035732/7940

(stručně podle bio-psycho-socio-spirituálního modelu)

Nade dveřmi do starořecké Platónovy akademie byl prý nápis: „Kdo neznáš matematiku, nevcházej!“ Člověk by si možná mohl položit otázku: „Co má společného matematika s filosofií?“ Stejně tak si někdo může položit otázku: “Co má společného náš dobře známý alkohol nebo tabák s drogami?“ A já bych zde rád umístil nápis:

„Kdo jsi ještě nečetl stránky o alkoholu a tabáku, nevcházej!“

Pod souhrnným názvem tlumivé drogy pojednávám o heroinu, morfinu, kodeinu a dalších méně známých nebo synteticky vyrobených látkách (případně lécích) podobného působení (metadon, subutex, papaverin, noskapin, thebain, pethidin, dextromoramid, dipipanon, dihydrokodein, pentazocin, bupremorfin). Mohly bychom sem zahrnout celé druhy léčiv (hypnotika, analgetika, sedativa, barbituráty, benzodiazepiny), i když některé z nich mohou za určitých podmínek působit opačný efekt.

bio -

Účinky: Droga napodobuje v mozku účinek neurotransmiterů. Odborní autoři hovoří o dopaminu, endorfinu a enkefalinech, které se zřejmě starají o pocity blaženosti, zklidnění a tišení bolesti.

Příznaky: Žaludeční nevolnost u nováčků, teplo v břišní krajině, které se rozlévá do celého těla a vyvolává pocit zklidnění, při vyšších dávkách dřímota, necitelnost vůči bolesti. Snížená koordinace, zpomalené reakce, zúžení zornic, ospalost, bledá kůže. Může nastat i nadměrné pocení, svědění kůže, rýma, nadměrné močení, zácpa, snížená frekvence dýchání a srdečního tepu, snížení tělesné teploty.

Rizika: Předávkování (zastavení srdečního tepu a dechu), při delším užívání dýchavičnost, silná zácpa, ztráta chuti k jídlu, k sexu, zvýšené riziko dýchacích problémů, plicních onemocnění, časem značný úbytek tělesné hmotnosti. Při injekčním užívání, což platí zejména pro pervitin, poškození cév, záněty a infekce na místě vpichu, napíchnutí tepny místo žíly (může vést až k amputaci končetiny) otrava krve, zánět srdeční nitroblány kam se dostala krevní infekce, přenos infekční nemoci (žloutenky B,C, AIDS), úmrtí při reakci organismu s neznámou látkou přimíchanou do drogy.

Fyzická závislost na opiátech je jedna z nejsilnějších, vzniká poměrně rychle a táhne za sebou abstinenční syndrom, který je prožíván jako velmi krutá zkušenost.

- psycho -

Účinky: Většinou celkové zklidnění a sebeuvědomění. Říká se tomu „návrat do lůna“, nebo „stádium kukly“. Nejde o euforickou drogu v tom smyslu, že se člověku rozlije po tváři blažený úsměv, ale starosti světa i vnitřní duševní bolesti jsou díky ní zatlačeny do pozadí a droga vyvolává pocit spokojenosti. Někteří pociťují otupělost, jiní se dostanou do povídavé nálady.

Příznaky: Omámenost, či spokojené (cool) rozpoložení. Jinak se většinou na psychické rovině žádné zvláštní příznaky neprojevují.

Rizika: Psychická závislost je, oproti dřívějším názorům, velmi silná. Navazuje v psychice uživatele na jeho vlastní vrozené dispozice i na “vady“ charakteru, které se vytvořily během užívání. Jedinec pravděpodobně cítí slabost, obavu, vinu, marnost, nebo ho zužují nepřípustné pohnutky. Heroin od těchto pocitů pomůže, jako byste je přikryli pláštěnkou. Budete-li se snažit tuto pláštěnku strhnout, aniž byste se zabývali tím, co je pod ní, je to jako kdybyste sami přivolávali recidivu.

- socio -

Účinky: Užívání opiátů a závislost na nich dříve nebo později dotlačí uživatele do kontaktu s kriminální subkulturou a zpřetrhá vazby s „normálním světem" (což je ostatně také od drogy žádáno)

Příznaky: Lhavost, nespolehlivost, snaha manipulovat s druhými.

Rizika: Propad do kriminální subkultury a na sociální dno.

Sociální závislost se projevuje tendencí k návratu do starého prostředí, mezi stejnou drogovou partu. A pokud není žádná práce (nebo do ní není chuť), naskýtá se jen droga nebo utloukání času tím, že se droga usilovně shání. Často se stává, že rodina a přátelé již vyčerpají svou trpělivost a tak se závislý člověk nemá ke komu uchýlit ani ve chvíli kdy má právě předsevzetí, že partu opustí. Kdyby se ale přece podařilo, že jej rodina přijme, bude mít i po dlouhodobé léčbě problémy s adaptací na „normální“ život. Bývalí uživatelé drog prožívají ještě po dobu mnoha let nepříjemné pocity, mají silnou touhu se k droze vrátit i při letmém shledání se známým uživatelem, nebo když uvidí povědomou tvář. Proto ti, kteří začínají nový život na novém místě mají nesrovnatelně lepší pozici než ti, kteří jsou třeba i náhodným způsobem vystaveni působení staré party.

- spirituální

Účinky: Andrew Tyler píše, že při působení opiátů, zejména heroinu, se nejedná jen o fyzickou úlevu od bolesti, ale jde zde ještě o pocity blaženosti, úniku a týká se to i vnitřních muk a tužeb člověka. Připomenu ještě pocit obavy, viny, marnosti, nebo zužování člověka nepřípustnými pohnutkami.

Zajímavé je, že někteří uživatelé přirovnávají účinek po injekční aplikaci ke smrti. Pocit působení drogy prožívají jako ohromující, jako kdyby se propadali do zapomění. Úlevný a blažený pocit přijde později, když si uvědomí, že jsou ještě naživu. A dostaví se i další pocity: sounáležitosti se silami života a smrti, odcizení i bratrské pomoci. Strach o další dávku je uvede do posedlosti drogou. Život bez drog se zdá být hrozivý a postrádající smysl a tak se vytváří soukromý svět pocitů, ve kterém se “normální“ lidská zkušenost jeví zcela opačně. Pro normálního člověka je radost povznášející. Uživateli drogy přináší radost popření povznášejících pocitů. Popření sexuální touhy, hladu, fyzické vitality. Život člověka závislého na opiátech mnohem víc připomíná smrt, než vrcholnou blaženost a není divu, že někteří mluví o svém návyku jako o dlouhé a záměrné sebevraždě.

Příznaky: Lhostejnost k objektivnímu (tedy mimo jeho zájem ležícímu) rozdílu mezi dobrem a zlem. Droga je jedinou odpovědí na existenciální úzkost a hledání vyššího smyslu života.

Rizika: Transcendentní (člověka přesahující) zážitek s drogou zaujme člověka natolik, že už není motivován k tomu, aby hledal skutečné naplnění a řešení svého života. U „normálního“ člověka bývá často důležitým impulsem k takovému hledání pocit nespokojenosti se sebou samým, zážitek významného životního utrpení, nebo nenaplnění. Opiáty všechny tyto podnětné impulsy uspí. A zažívá-li uživatel drogy své vlastní utrpení způsobené následkem drogového opojení (a takového utrpení je mnoho), většinou má v dosahu jako řešení právě jen další dávku, protože má zafixováno, že to pomáhá nejrychleji. (Skutečný střízlivý duchovní život pomáhá dlouhodobě, ale pomaleji. Je k němu třeba mnoho trpělivosti. A drogové opojení není přítelem trpělivosti.)

Komentář: Na duchovní rovině je vždy pro člověka nejdůležitější vztah v někomu (něčemu) vyššímu, ke komu se vztahuje a roste nad „obyčejnou“ lidskou úroveň a pomalu se vnitřně začíná tomu vyššímu podobat. (V Bibli se píše, že člověk byl stvořen k obrazu Božímu a jeho podobě, tedy aby mu byl podoben). Samozřejmě, že to ale může být i opačně a kdokoli se může náboženským způsobem vztahovat k něčemu nižšímu, ba nízkému, co ani není hodno tvora jménem člověk. Pak se sám snižuje na tuto úroveň a přijímá i duchovní podobu svého idolu. Že takový osobní vztah může fungovat i vůči heroinu, nám může doložit báseň od T. Clintona:

Vítám tě zas, starý brachu,
do smtri můj spolehlivý příteli,
co mě koupáš v teplé lázni,
co slibuješ mi nebe po pozemské pouti.
V tom zázračném vytržení dveře světa zavírám,
na své trápení zapomínám a odháním své pochyby.
Není třeba hledat zlatou korunu,
teď, když mám svůj hnědý prášek,
jako všechno jiné má i on svoji cenu,
je náročný a krutý, ale určitě je krásný.
Existují různé způsoby, jak to udělat
a honit svého draka na skvrnitém slunci.
Pokud tvoje tělo nemá žádnou reakci,
tak je nejlepší dát si injekci.
Chceš-li, aby opice ti sedla na záda,
pak je nejlepší dát si osvědčeného páva.
Tak vítej znovu, můj starý brachu,
společníku a bratře až do hrobu.

(z knihy Drogy v ulicích).

Ještě mohu posloužit poetickými vyznáními od spisovatele Thomase De Quinceye (převzato z knihy Jedy drogy léky od Johna Manna):

Ó spravedlivé, jemné a vítězné opium!.. .Ó spravedlivé, které mne do pokladnice snů povolalo, pro vítězství zoufající nevinnosti, křivého svědectví... a anarchie snů ve spánku mne zavedlo do slunečného světla k tvářím dlouho pohřbených krásek... ty máš klíče k ráji, ty spravedlivé, něžné a mocné opium!

Co lezlo slizké havěti
po slizkém moři hrůz!
A v noci ej, vír ten a rej
bludiček před námi!
Vody jak masti ježibab
vrou všemi barvami.

A od Samuela Taylora Coleridge:

Pryč, hadí klubko myšlenek v mé hlavě,
ty temnotný sne bytí!
Chci pryč, chci k větru zas, jenž dlouho dravě
tu vál nevnímán. Jak hrozné vytí
smrtelných muk z aiolské loutny volá!

Zpracováno za použití knih:
Andrey Tyler: Drogy v ulicích, IŽ s.r.o. Praha 2000
John Mann: Jedy, drogy, léky, Academia Praha 1996
Valiček a kol.: Rostlinné omamné drogy, Start Benešov 2000
Nešpor, Scémy, Pernicová: Prevence problémů působených návykovými látkami, Praha